Ztratila jsem
22. 6. 2013
Ztratila jsem cit pro veškeré emoce,
už nemohu lítat po větru divoce.
Osud si tahá za nitky,
rozpárává tak i mé poslední zbytky.
Ztratila jsem nespoutaný výdech z plic,
proto bych ráda vyšla smrti vstříc.
Chytila se s ní za ruce,
a neponechala nic náhodě.
Ztratila jsem slova spontánně z úst vyřčená,
zaklapla nad nimi nepropustná zástěna.
Ráda bych si popovídala s přáteli,
ale zombie se o starosti nedělí.
Ztratila jsem poslední kapku štěstí,
teď se o samotě na vrcholku hory skví.
Vylezu si pro něj,
děj se, co děj.
Ztratila jsem opravdu vše,
ale zatím to není tak zlé,
dokud ještě cítím lásku k tobě.
:)
(polly*, 24. 6. 2013 21:54)