V pustině
13. 11. 2012
Nemá v srdci nic,
jen nekonečnou prázdnotu
a skrývaný smutek.
Daleko od všech
a všeho,
proč já milovala jeho?
Jeho duše v pustině,
svým pohledem,
navždy uspi mě.
Zjevuje se ve snech,
krvavé stopy za sebou zanechává,
strach věčně bdí.
S jeho bolestí,
přes den zůstávám,
soucítím s ním.
Já vím,
existuje jen v mé mysli,
ale přesto mě ničí.
Bez něj nic necítím,
ani krok,
ani nádech a výdech.
Konečně je tu někdo,
komu rozumím,
i když je to špatně.
V pustině zůstáváme oba,
společně se potápíme,
v pustinách našich myslí.
:D
(polly*, 13. 11. 2012 22:37)