Ta, co nikdy nepřestala milovat
4. 12. 2012
Slaná kapka se třpytí,
když padá z řas,
přímo k srdci.
Ostré tesáky se blýskají,
v úsměvu děsivém,
tom posledním.
Ruce o sebe třou,
ve vzduchu ledovém,
prsty chladnou.
Krev kape dolů,
rána bolí,
navždy otevřena.
Vítr cuchá vlasy,
vrací v zpomínky,
pohrává si s osudy.
Ohnivý žár,
spaluje cit,
uhoří celý svět.
Voda látkou prosakuje,
až do morku kostí,
zachycena v kůži.
Tělo se chvěje,
ve vzlycích,
uprostřed živelné pohromy.
Srdce z kamene,
symbolizující nešťastnou lásku,
dívky, co nikdy nepřestala milovat.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář