Společně
22. 6. 2013
V očích, sužujících smutek,
zračí se divoký úlek,
bledé rty, zbarvené rudou krví,
pod dotekem noci koutky k zemi hrbí,
jemné ruce, třesoucí se zimou,
kapky mrazu, její vinou,
černočerné vlasy, zařící temnotou,
ukrývající uši, zatemněné hluchotou,
milovaný smích, vygumován ze života,
prázdné místo, zakrývající jej nahota.
Druhý pár rukou, ztrácí poslední teplo,
třesoucím se tělem, ani trochu nehlo,
vlasy barvy medu, do půli zad,
bolest úšklebek, co znamená rád,
uši, jasně zachytávajíc zklamání
slyšíc vedle, nezvladatelné vzlykání,
směšná to, bezcílná hysterie,
ještě komičtěji, beznadějná scenérie,
a také rty, šeptajíc netečně:
,,Pojďme zemřít společně...“
:))
(Zorka, 7. 12. 2013 21:22)