Nezapomeň
2. 11. 2012
Proč se to muselo stát zrovna nám?
Kam se podělo štěstí naše, kam?
Minulost už nikdy nevrátím,
za své chyby hodně zaplatím.
Chybí mi tvůj smích,
myslet si, že pro tebe něco znamenám, byl hřích.
Musím tě ze své hlavy dostat,
a nenechat svou lásku vzrůstat.
Mé štěstí trvalo jen krátce,
proč sakra nežijem v pohádce?
Nesmím se vracet v čase zpátky,
vždyť můj život ještě nenabral obrátky.
Zrovna mám ve vlasech slámu,
často se cítím sama uprostřed davu.
Nenávidím se za to,
ne, nedokážu ti říct sbohem, zlato.
To raději pod vlak skočím,
se slzami v očích se zpět neotočím.
Vím, nebude to snadné,
ale prosím, nezapomeň na mě.
:D
(polly*, 2. 11. 2012 20:09)